Úšovice jsou nejstarší částí dnešních Mariánských Lázní. Zatímco samotné lázeňské město začalo vznikat teprve na počátku 19. století, historie Úšovic sahá mnohem hlouběji do minulosti.
První písemná zmínka
Za první spolehlivou písemnou zmínku o Úšovicích je považován rok 1273. V papežské listině Řehoře X. jsou uvedeny pod názvem Ussevici jako majetek premonstrátského kláštera v Teplé.
Území tehdejší obce bylo podstatně větší než dnešní staré Úšovice. Patřila k němu také místa, na kterých později vyrostly Mariánské Lázně, a rovněž Hamrníky, Stanoviště a další okolní osady.
Úšovická tvrz a stará pověst
V nejstarší části Úšovic, v okolí dnešního kostela svatého Antonína Paduánského, se podle historických zpráv nacházelo malé tvrziště. Ještě na počátku 20. století měl být v terénu patrný kruhový příkop s vyvýšeným místem uprostřed. Kolem roku 1912 byl však příkop zasypán při rozšiřování ovocné zahrady.
S tímto místem je spojena stará úšovická pověst o dřevěném hrádku a nevinně odsouzené dívce. Podle vyprávění hrádek během svatební slavnosti vyhořel a ze žhářství byla obviněna mladá dívka. Přestože tvrdila, že je nevinná, byla krutě potrestána. Z kůlu, kterým byla probodena, měl později vyrůst stále zelený strom, považovaný místními za důkaz její neviny.
Ke stromu údajně přicházely zejména mladé ženy prosit o štěstí a ochranu v lásce. Strom byl později pokácen a na jeho místě vznikl nejprve kamenný kříž a následně boží muka. Ta stávala pod farou při staré cestě do Stanoviště a na místě byla připomínána ještě ve 20. století. Dnes již neexistují.
Tento příběh patří mezi pověsti, nikoliv mezi historicky prokázané události. Přesto je zajímavou součástí úšovické tradice.
Když na území Úšovic vznikaly lázně
Léčivé prameny v okolních lesích byly místním obyvatelům známé po staletí. Jejich cílené využití však začalo až na konci 18. století zásluhou klášterního lékaře Jana Josefa Nehra.
Roku 1812 vznikly Mariánské Lázně jako samostatná obec a v roce 1818 byly prohlášeny veřejným lázeňským místem. Nové lázně se tak začaly rozvíjet na území, které dříve patřilo k Úšovicím. Během několika desetiletí zde vyrostlo světoznámé lázeňské město s parky, hotely, kolonádami a lázeňskými domy. Historie Mariánských Lázní – Městský úřad
Železnice a rozvoj nové zástavby
Velkou změnu přinesl rok 1872, kdy bylo zprovozněno železniční spojení s Chebem, Vídní a Prahou. Nádraží stálo na tehdejším úšovickém území, dostalo však název Mariánské Lázně.
V jeho okolí se začaly rychle rozvíjet nové čtvrti. Patřil mezi ně Šenov, Nádražní čtvrť, Bellevue a oblast nazývaná Luft. Část těchto území byla roku 1893 oddělena od Úšovic a připojena k Mariánským Lázním. Městská správa je převzala v roce 1895.
Samostatná obec Úšovice nakonec zanikla ve 20. století. K Mariánským Lázním byly Úšovice poprvé připojeny roku 1941. Po skončení války bylo toto rozhodnutí zrušeno a následně bylo provedeno nové právní připojení, platné od roku 1945.
Úšovické památky
K výrazným památkám starých Úšovic patří především kostel svatého Antonína Paduánského a drobné sakrální památky rozeseté v okolních ulicích.
V Palackého ulici se nachází takzvaný Fischerův kříž. Podle místního vyprávění byl postaven u domu, před kterým během bouře zahynul člověk po zásahu bleskem.
V Dobrovského ulici stojí Lenzův pomník z roku 1904, který nechali k poctě Boží postavit Anton a Katharina Lenzovi z Úšovic.
Před kostelem svatého Antonína se nachází pamětní kříž připomínající bývalý úšovický hřbitov. Ten byl roku 1960 zrušen a ostatky byly přeneseny na mariánskolázeňský hřbitov. Za kostelem se dochoval také hlavní hřbitovní kříž z roku 1893, obnovený potomky někdejších německých obyvatel v roce 2002. Podrobnosti o úšovických pomnících – Hamelika
Úšovice dnes
Ve druhé polovině 20. století se Úšovice výrazně rozrostly výstavbou nových obytných čtvrtí a sídlišť. Dnes v nich žije velká část obyvatel Mariánských Lázní.
Vedle nové zástavby si však zachovaly také původní vesnické jádro, staré domy, kostel, drobné památky a místa spojená s místními příběhy. Připomínají, že historie dnešního lázeňského města nezačala až objevováním pramenů, ale mnohem dříve – ve starých Úšovicích.
